Panelová diskuse s odborníky a praktiky z měst.

Investice do rozvoje města, obce či regionu zásadně a dlouhodobě ovlivňují kvalitu života místních obyvatel.

• Jaká jsou specifika jednotlivých fází investice (příprava, realizace, vyhodnocení)?
• Ukázka z praxe města Chotěboře na příkladu projektu veřejného koupaliště.
• Co se osvědčilo a co ne, jaké jsou další zkušenosti Zdravých měst?
• Proč a jak spolupracovat s developery?
• Jaký je pohled odborníků (právník, odborník na řízení procesů, finanční expert)?

Cílem projektu „Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina“ (ISKOV) je objektivně poskytovat veřejnosti aktuální informace o kvalitě ovzduší v online formátu. Vzniká tak veřejně přístupný informační systém, který slouží mj. také v rozhodovacím procesu výkonu státní správy i samosprávy. Výstupy tohoto projektu jsou plně kompatibilní s výstupy státního monitoringu AIM (automatizovaný informační systém) a doplňují měření v oblastech a sídlech, která státní monitoring nepokrývá; v tomto projektu jsou navíc měřeny škodliviny, které AIM nezajišťuje.

Navázat na historii místa a zároveň ve spolupráci s architekty upravit prostor s ohledem na dnešní potřeby bylo záměrem města při revitalizaci několika městských parků. Nejrozsáhlejší z parků, přes 150 let staré Mercandinovy sady, nyní protkává nová síť cest s centrem v podobě oválné promenády před historickou kavárnou, součástí je také jezírko s kruhovým ostrovem či lávka přes Drnový potok. V rámci stavby bylo vybudováno i nové veřejné osvětlení stezek, nová hřiště pro děti i fitness pro dospělé a další prvky. Celkově práce na obnově největšího klatovského parku trvaly čtyři roky.

V Brně se realizuje velké množství projektů, které upadajícím, chátrajícím a nevyužívaným lokalitám vdechují nový život. Tyto investice jsou zpravidla mnohem nákladnější než výstavba tzv. na zelené louce a jsou spojeny s celou řadou rizik. Současně jsou ale tyto lokality - pro Brno to platí obzvláště, často umístěny v již fungujících městských strukturách, v místě, kde již nemusí být jiná volná plocha k využití. Město proto do úpravy těchto lokalit průběžně investuje, vede přehlednou databázi a GIS mapovou aplikaci brownfields, které mj. napomáhají potenciálním investorům usnadnit orientaci při hledání vhodného prostotu pro svůj podnikatelský projekt. (Zdroj foto: iDnes.cz)

Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější. Díky realizaci projektu „Elektronizace podpůrných projektů k řízení krajské korporace Moravskoslezského kraje“ mají organizace zřízené krajem větší prostor na plnění své hlavní činnosti a občanům mohou poskytnout kvalitnější služby. Procesy podporující korporátní řízení jsou díky elektronizaci efektivnější a zcela transparentní. Moravskoslezský kraj získal již řadu ocenění v kvalitě veřejné správy i v soutěži nejzajímavějších projektů elektronizace veřejné správy v České republice.

Sledování a vyhodnocování dat je důležitou podmínkou úspěšného rozvoje. Město/obec/region díky nim získává informace o stavu a trendu rozvoje jednotlivých oblastí.

• Jaké nástroje a doporučení pro práci s daty lze využít v lokálním měřítku?
• Obejde se kvalitní strategie bez relevantních dat?
• Která data jsou pro územní samosprávy dostupná a odkud je čerpat?
• Proč a jak data komunikovat s veřejností?

V semináři vystoupí k těmto i dalším tématům vystoupí zástupci MMR, MV, ČSÚ, Masarykovy a Karlovy univerzity. V neposlední řadě uslyšíte také praxi například z Brna či Dačic.

Zpracování Strategie pro Desítku probíhalo za výrazné spoluúčasti veřejnosti pomocí různých participačních nástrojů. Městská část sesbírala 1 148 podnětů od občanů, 282 od podnikatelů, spolků a rodin a 7 200 z pocitových map. Na podzim 2019 proběhlo veřejné setkání s obyvateli, následně nad návrhy diskutovaly expertní pracovní skupiny. Jaké nástroje/postupy pro zapojení veřejnosti byly využity? Co se osvědčilo a co nikoli? Tyto a další otázky zodpoví připravená prezentace MČ Praha 10.

Nejen pro velká města je problematika odpadu velkým „tématem“. Jihlava se rozhodla upozornit na toto téma formou kampaně zaměřené na širokou veřejnost. Cílem kampaně "Jihlava bez odpadu!" je podpořit osobní zodpovědnost každého člověka za stav životního prostředí v souvislosti s množstvím produkovaného odpadu (směsného komunálního i separovaného). Podařilo se díky kampani omezit množství vznikajících odpadů? Jaké postupy se v tomto směru osvědčily? Toto a více zazní v jihlavské prezentaci.

Zdravá města, obce a regiony v naší republice koordinuje a reprezentuje mezinárodně certifikovaná asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR). Asociace spolupracuje v rámci mezinárodních uskupení na evropské i globální úrovni: Platforma sítí Zdravých měst WHO v Evropě, ICLEI, Energy Cities, ad. Oficiálním partnerem NSZM ČR je řada ministerstev a dalších národní institucí, akademických a odborných pracovišť. Asociace spolupracuje s desítkami expertů na nejrůznější témata rozvoje měst, zdraví a kvality života obyvatel.

Postup Zdravých měst je systematicky zaměřen na kvalitu života, udržitelný rozvoj a zdraví. Aktuálně je globálním rámcem postupu Agenda 2030 OSN (tzv. SDGs) a dokument Zdraví 2020. V podmínkách ČR jsou aktivity Zdravých měst a regionů zaměřeny též na implementaci Strategického rámce ČR 2030.

Metodickým přínosem Zdravých měst, obcí, regionů je efektivní kombinace nástrojů pro udržitelný rozvoj v územní veřejné správě, podle rozhodnutí samosprávy a místních podmínek – program Zdravé město společně s metodou MA21, metoda CSR, programy Covenant of Mayors a CLLD, normy ISO, metody EFQM/CAF, ad.).

Důležitým znakem Zdravých měst, obcí a regionů je síťování – networking, které umožňuje intenzívní odbornou spolupráci, sdílení dobré praxe a know-how v rámci České republiky i vůči zahraničí.